CARS č. 93 Proč FORD vyklízí pozice v Evropě?
Ford je sice americká automobilka, ale k Evropě neodmyslitelně patří již více než 100 let. Prvním bestsellerem Fordu bylo „téčko“, které se začalo v USA vyrábět v roce 1908. Již v roce 1911 se tento vůz a po něm mnoho dalších začal vyrábět také v Evropě. První místo výroby Fordu bylo v Británii. Po 1. světové válce se ale přidávalo mnoho dalších míst v různých evropských státech jako bylo Německo, Itálie, Španělsko, Belgie nebo Irsko.
Z Fordu se v Evropě stala de facto „místní“ automobilka. Nejsilnější pozici si postupně vybudovala v Británii. V této zemi se po pádu místního automobilového průmyslu v 70. letech stala na dlouhou dobu nejpopulárnější značkou. Silnou pozici ale Ford získal také v Německu a v mnoha dalších evropských státech. Základem úspěchu Fordu v Evropě bylo to, že zde vybudoval vlastní identitu odlišnou od identity americké.
Situace v Evropě a v USA se z mnoha důvodů zásadně lišila a to znamenalo, že pokud chtěl Ford v Evropě uspět, musel nabízet jiné modely než v USA. Fordovy modely pro Evropu tak byly celkově menší a měly menší motory. Oproti evropské konkurenci však byly stále relativně větší. Tato jejich charakteristika byla zdrojem evropské identity a atraktivity Fordu. Nabízela se zde možnost získat „americké“ auto s evropskými rozměry a cenami. Tato formule na mnoho zákazníků fungovala.
Ford rostl s evropským trhem a v době od 50. let do roku 2000 patřil mezi 5 největších výrobců v Evropě. Po dlouhou dobu byl přitom rozdělen na dvě samostatné části s rozdílnými modely. Jedna část měla centrum v Británii a druhá v Německu. Nakonec se ale obě části spojily a začaly budovat společnou „evropskou“ modelovou řadu. Do ní již patřily modely jako Fiesta nebo Escort nebo Sierra, které si pamatujeme ze 70.-80. let 20. století. Tehdy byl Ford v Evropě asi na vrcholu. Dařilo se mu ale i v dalších dekádách s modely jako byl Focus nebo Mondeo.
Od přelomu tisíciletí se ale pozice Fordu začala zhoršovat v Evropě i v Americe. Důvodů bylo několik. Útok na jeho pozice přišel ze dvou opačných stran. Jednak shora od prémiových automobilek a potom zdola od nové konkurence. Řada automobilek se rozhodla vybudovat si prémiovou pozici, což Ford neudělal. Byla to strategie riskantní, ale vyšla. Ukázalo se, že zákazníci si za luxus, design a lepší techniku jsou ochotni připlatit, a to zvláště u větších modelů, které vyráběl i Ford. Do hry ale vstoupila i řada nových hráčů především z Japonska (Toyota, Honda, Suzuki, Nissan) a z Koreje (Hyundai, Kia, Daewoo). Kromě nich však došlo také ke znovuzrození Škody a Dacie. Tito hráči dokázali vyrábět stejně kvalitní auta jako Ford, a dokonce levněji než on.
Ford v Evropě bojoval statečně, ale nakonec se rozhodl pro úplnou změnu strategie, která fakticky znamená odchod z „mainstreamu“. Problém Fordu v Evropě byl v tom, že na svých vozech vydělával málo a v posledních letech vůbec nic a akumuloval dluhy. Proto se rozhodl pro radikální změnu. V rámci této změny postupně vyřadil z výroby své hlavní taháky. Postupně tak skončila výroba Fiesty, Mondea, S-Maxu a Galaxy. Letos má Ford v plánu ukončit výrobu svého bestselleru, kterým je Focus.
Místo toho se Ford soustředí na vozy kategorie SUV a na vozy s vysokou marží jako je Mustang nebo Bronco. Kromě toho ale provádí i rozsáhlou elektrifikaci portfolia, když dal na trh modely Mustang Mach-E nebo Capri. Trvalé úspěchy potom Ford sklízí se svými užitkovými modely. Je jasné, že s touto strategií se Fordu postupně zmenšuje tržní podíl. Na druhou stranu je zřejmé, že automobilky prostě musí v první řadě vydělávat peníze. V minulosti již rodina Fordů mnohokrát prokázala, že umí vyrábět výborná auta a že na nich dokáže i báječně vydělat. Uvidíme, jak se jim to podaří v této dekádě. Každopádně mnoho modelů jako třeba Focus bude hodně zákazníků chybět.
Hynek Fajmon